Kdo by to byl kdy řekl, že budu mít jednou červenou bundičku! Musíme ji vyzkoušet a hlavně Jarda už potřebuje "vyvenčit", vždyť jsme nad tím učením málem strávili mládí, a tak vyrážíme na výlet :-)
Čekání na jablko, pan Newton se ale určitě nemusel tak krčit a možná se mohl i opřít :-D
No jo, nemá rád, když ho fotím :-)
Proč bychom se nešklebili, když nám pán Bůh ksichtík dal :-)
Jarda našel nějakó jedovató hóbu :-D
Hmm, sláma... stmívá se, spala bych... ale Jarouš míří nemilosrdně k lesu :-D
Můj oblíbený strom! Chodím k němu už odmalička :-)
Leze, leze...
Houpe se...
Co to jen může být?
Že by lenochod?
A jde se, cestou necestou, polem nepolem :-D
Jeden z výhledů na náš kraj... Lutíne, Lutíne, stojíš v pěkné rooooviiiiněěěěě :-D
Tohle celý jsme prošli a Jarda konečně našel pazourky čili "voštěpky" jak říkám já :-)
Na kopečku s výhledem na Slatinice...
A jde do Třebčína k našim - na konzultaci. Můj táta prostě sbírá všechno, takže se samozřejmě vyzná i v pravěkých střepech, a tak jsme se dozvěděli, co jsme to našli za krásné kousky. Vlastně Jari našel... já našla jen jeden bezva vrtanej kámen. No a potom už byla tma tmoucí, a tak jsme šli domů a teď jdeme spinkat, tak dobrou noc! :-D
No comments:
Post a Comment